Studio N

Přijali jsme, že Palestinci nejsou civilisté. Kvůli dehumanizaci veřejnost snese i zastavení kojenecké výživy, říká sociolog Prokop

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N
„Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru.
Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině.
V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“
Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop.
Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

Barťák měl v sobě šarm i ryzí hulvátství. Aňa Geislerová o muži, který mohl vše, a filmu, který vrací Česko do Cannes

Jiřího Bartošku oplakala, zapila a připálila si cigáro, i když nekouří. Herečka Aňa Geislerová ve Studiu N vzpomíná na muže, který podle ní „rozlouskl kód ke vztahům, k lidem i k prachům“, a říká: „On mohl i to, co si nikdo jiný dovolit nemůže. Byl kombinací šarmu, drzosti, naprosté elegance a ryzího hulvátství.“ Co teď bude s festivalem ve Varech? Přestanou na něj jezdit hollywoodské hvězdy? A jak se natáčel film, který se jako první po třiceti letech dostal z Česka do soutěže v Cannes?
Mluvíme i o nenávisti na sítích, o tom, proč je Instagram snesitelnější než Facebook, a o tom, jakou ochrannou strategii si vypěstovala proti bulváru. Staňte se členy komunity Studia N na Herohero nebo si předplaťte Klub N a podívejte se na celý rozhovor.
 

Halík: Konkláve vnímáme jako reality show. Filmy ukázaly, jak je papežství sexy. Trump se Lva XIV. obává

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION, KDE NAJDETE VŠECHNY DÍLY.
„Lev XIV. mým favoritem nebyl, ale myslím, že je to muž pro tuto dobu,“ říká ve Studiu N katolický kněz a teolog Tomáš Halík. Nového papeže označuje za pokračovatele Františkovy cesty, byť ho prý nebude kopírovat. „Nebude tak impulzivní a nepůjde do kontroverzních věcí,“ tvrdí Halík, během jehož života se na Svatém stolci vystřídalo osm římských biskupů. „Papežem mého života byl František, s ním jsem se nejvíc ztotožnil,“ přiznává.
Konkláve v rozhovoru přirovnává k reality show: „Je to exotická, tajemná, esteticky fascinující a historií prosycená událost, která v sobě nese něco transcendentního. Je to atraktivní i pro lidi, kteří stojí mimo církev, pro mě potom dvojnásob,“ směje se. A všímá si i reakce zvenčí: „Trump z něj velkou radost nemá – prezidentovi odpůrci v něm totiž vidí světový symbol Ameriky.“
Jak se bude Lev XIV. angažovat v mírových snahách na Ukrajině? Jaký boj se odehrává uvnitř církve? A co Halíkovi napsal v osobním dopise papež František? Podívejte se na celý rozhovor.

Romancov: Putin chtěl na Rudém náměstí ukázat vítězství. Fico tam byl, ale tak trochu nebyl

CELÝ ROZHOVOR SI PUSŤTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N
Putinův režim zorganizoval v Moskvě vojenskou přehlídku na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce. „Byla to velmi dobře provedená ruská mediální operace. Viděli jsme sice muzejní kousky, ale chyběla tam nejmodernější technika,“ všímá si politický geograf Michael Romancov. Putin chtěl podle něj ukázat své velké vítězství.
Nejdůležitějším hostem byl čínský vůdce Si Ťin-pching, středoevropské oči ale na kamerách ruské státní televize dlouho hledaly slovenského premiéra Roberta Fica. „Na tribuně jsme ho nezahlédli, možná se tam někde krčil. Objevil se až u hrobu neznámého vojína, a to ve třetí řadě za důležitými světovými politiky. Fico se v Moskvě zachoval jako František Ringo Čech, který držel pero, ale nepodepsal,“ říká ve společné epizodě Studia N a Romancov a spol.

Souček je ze hry. Rozkrýváme, co se dělo v pozadí a kdo chce ČT ovládnout

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBU DENÍKU N 
Česká televize čelí dalšímu otřesu. Většina radních během dramatického jednání zbavila funkce generálního ředitele Jana Součka. Padala slova o vydírání, nezvládnuté komunikaci, obviňování ze lží – a to vše v předvolební atmosféře, kdy favorizované hnutí ANO otevřeně mluví de facto o zestátnění veřejnoprávních médií, rušení koncesionářských poplatků a sloučení televize s rozhlasem.
Co stojí v pozadí odvolání Součka? Kdo tlačí na změny ve vedení? A jaké postavy se teď rýsují jako noví kandidáti na šéfa ČT? Ve Studiu N to rozebíráme s investigativní reportérkou Zdislavou Pokornou a redaktorem Tomášem Linhartem.

Potřebujeme liberálního populistu. Frustrovanou společnost neuklidníte pravdou, říká historik Stehlík

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N
„Jsme v průšvihu. Až se historik za sto let podívá na dějiny, označí dnešní dobu za první fázi třetí světové války,“ říká ve Studiu N historik Michal Stehlík z podcastu Přepište dějiny. „Řada lidí cítí zápach třicátých let, hledají v historii to, co znají, je to sebezáchovná pozice. Já tam moc souvislostí nevidím, jsme v nové situaci, žijeme ve velmocenské proměně,“ tvrdí.
V budoucnu podle něj války nemusí vyvolávat státy, ale zájmy techno-oligarchů. „Je otázka, jestli národní státy vůbec zůstanou jednotkou, ve které se budou lidé organizovat. Pokud vám stabilitu a bezpečí dokáže zajistit jiná entita, například internetová identita u velké digitální firmy, může se přemalovat celý systém,“ myslí si Stehlík.
Proč v nervózních dobách sílí národovecké hlasy? Jaký příběh mají frustrované společnosti nabídnout demokratičtí politici? A co by dokázal Hitler s dnešní technologií? Podívejte se na celý hodinový rozhovor.

Merz touží být hlasem Evropy. Má sklony k machismu a ví, jak na Trumpa, říká zpravodaj v Německu Jabůrek

NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N
„Kdyby Friedrich Merz mohl, stane se ředitelem zeměkoule. Celý život prahne po tom, co se mu právě splnilo. Chtěl by být hlasem Evropy – a upřímně, moc jiných alternativ nemáme,“ myslí si zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Václav Jabůrek. Budoucí kancléř to ale podle něj nebude mít jednoduché. „Země má strukturální problémy. Firmy navíc doplácí na strategii, kterou Německo patnáct let razilo – sázka na čínský trh a levný plyn z Ruska,“ říká ve Studiu N. 
Proč se z někdejšího ekonomického motoru Evropy stal „nemocný muž kontinentu“? Jak chce Friedrich Merz udělat z Německa vojenskou velmoc? Proč se mezi mladými Němci šíří radikalizace? A je země připravená přiznat si, že její někdejší důvěra v Rusko byla fatálním omylem? Podívejte se na speciální Studio N natáčené v severoněmeckých Brémách.

Ondráček: O míru dnes mluví jen ti, co šli spát v pět, vstávali v sedm a ještě mají dvojku v žíle

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N
Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N.
V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“
Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.

Papež František pochopil znamení doby a přesně na ně odpovídal. Jako válečný diplomat se ale neosvědčil

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N
„I když má papež František pověst obrovského liberála a reformátora, nezměnil jedinou část katolické doktríny. Přetvořil ale církev na úrovni praxe,“ říká ve Studiu N teolog Jaroslav Franc z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Vatikán během jeho působení zásadně proměnil způsob komunikace. Papež František přestal používat zájmeno já a z papežského slovníku zmizely i příkazy a požadavky,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem. 
V čem byl jeho pontifikát přelomový? Proč se mnohokrát dostal do konfliktu s tradičními představiteli katolické církve? A kdy budeme mít papežku? Podívejte se na celý rozhovor.

Pokud nezvládneme rozvoj AI, do deseti let přijde zkáza civilizace. Co ukazuje katastrofický scénář?

PŘIDEJTE SE MEZI PODPOROVATELE STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE CELÉ EPIZODY
„Varování před zkázou civilizace kvůli AI může znít dramaticky, ale není úplně přehnané – pokud vývoj nebude doprovázen jasnými etickými, právními a bezpečnostními pravidly, hrozí ztráta kontroly. Záleží na tom, jak rychle si společnost uvědomí, že technologie musí sloužit lidem, ne je ovládnout,“ odpovídá nám ChatGPT na otázku, jestli kvůli nezvládnutému rozvoji vyhubí AI lidstvo.
Šéf vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský by překvapivě upřímnou odpověď podepsal. Pročetl totiž studii AI 2027 od pětice prognostiků, která přichází s katastrofickými závěry. Jakým směrem se vývoj AI vydá v následujících letech? Jakou roli v tom budou hrát USA a Čína? A skutečně hrozí zkáza civilizace? Podívejte se na celé Studio N.